Magazín Sova - autorka Petra Nachtmanová

Spálená obloha - Gilly Macmillanová

Pokud se dá o nějaké detektivce říct, že je intimní a naléhavá, pak je to právě „Spálená obloha“. Autorčin styl je niterný a nabitý emocemi. Macmillanová si hraje s jazykem, s literárními formami a píše tak lehce, až je těžké uvěřit tomu, že „Spálená obloha“ je její prvotina.

Američanka Gilly Macmillanová strávila dětství v Anglii a poté s rodiči přesídlila do Kalifornie. Studovala dějiny umění a poté pracovala v různých časopisech a galeriích. V současné době vyučuje fotografii a píše romány. „Spálenou oblohu“ přineslo českým čtenářům nakladatelství Knižní klub, které chystá i následující knihu. Autorka nyní pracuje na svém třetím románu, u kterého se dá předpokládat, že se také stane bestsellerem.

Na to, že je „Spálená obloha“ literární debut, jde o dílo nadmíru zdařilé. Autorka v něm skloubila psychologický thriller s klasickou detektivkou – hádankou a některé pasáže by obstály i v hororu. Největší devizou Macmillanové je vcítění se do svých postav. Hlavní hrdinka Rachel je stejně jako autorka fotografka a matka, proto můžeme tipovat, co dalšího mají obě dámy společné. Vyšetřovatele v knize zastupuje inspektor Jim Clemo a Macmillanová udělala dobře, že ho stejně jako Rachel nechala promlouvat v první osobě. Díky tomu je kniha ještě sugestivnější. Protože jsme v detektivce, tak tušíte, že ne všechno, co vám kdo říká, musí být nutně pravda, ale i tak postavám věříte každé slovo.

V příběhu převládají ženy, což je pro psychologický thriller velké plus. Aktéři si mohou dovolit citové výlevy a nikdo se nediví tomu, když podlehnou svému strachu. Hlavní linie je na první pohled prostá: Rachel se ztratí osmiletý syn Ben a celá země se snaží zjistit, co se s chlapcem stalo. Hlavní hrdinka pátrá na svou pěst a kromě toho, že čelí svým nočním můrám, musí čelit i veřejnému mínění, které ji odsuzuje. Podle některých je nezodpovědná a dost lidí ji nařkne z toho, že synovi ublížila.

Napětí se stupňuje, zápletka se komplikuje a Macmillanová vám předkládá další a další záhady. Pokud náhodou něco vyřešíte, hned se objeví další věci, nad kterými si budete lámat hlavu. Nic tady není černo-bílé a vztahy mezi lidmi se vyvíjejí stejně jako samy postavy. Každý něco skrývá a nejvíce lžou ti, u kterých byste to vůbec nepředpokládali. Svá tajemství má Rachel, její rodinní příslušníci i kamarádi. Policisté jsou zde vykreslení jako obyčejní lidé s charakterovými vadami. Dokonalá není Rachel ani inspektor Jim. A myslím, že brzy zjistíte, že dokonalí nejste ani vy.

Ve „Spálené obloze“ nejsou hrdinové bez bázně a hany ani neúplatní policisté toužící po spravedlnosti. Všichni jsou neuvěřitelně lidští a Macmillanová si o ničem a o nikom nedělá iluze. Píše o životě, jaký je, a nikoho nesoudí. Soudy a konstatování nechává na čtenářích, ale ruku na srdce: domníváte se, že byste se zachovali lépe než její hrdinové? „Spálená obloha“ je odvážná, polemická a do jisté míry šokující. Příběh je surový a jde až na dřeň. Hlavním tématem knihy je láska a je jedno, koho se týká. Některé epizody vás rozčílí, u jiných vám bude do pláče, ale jisté je, že vás příběh vtáhne tak, že ho neodložíte, dokud nebudete na samém konci.